Seminář se zaměří na představení zkušeností a diskusi použití agilních přístupů v praxi. V průběhu semináře bude představen přehled nejnovějších přístupů k agilnímu řízení. Následně budou prezentovány zkušenosti dvou významných subjektů s používáním těchto přístupů. V prvním případě se bude jednat o společnost Vodafone, v druhém o Ministerstvo průmyslu a obchodu. Budeme tak moci porovnat přístupy v soukromé společnosti i v prostředí veřejné správy. Na závěr semináře proběhne panelová diskuse s vystupujícími.

Akce ve spolupráci s  

Program

• 12:50 – 13:00 Připojování, test spojení
• 13:00 – 13:05 Přivítání (M. Hübner – CACIO, D. Chlapek – FIS VŠE)
• 13:05 – 13:30 Přístupy k agilnímu řízení projektů (J. Tesař – EY), prezentace zde
• 13:30 – 14:00 Zkušenosti s agilním řízením projektů ve Vodafone (T. Hanka, M. Šimon – Vodafone)
• 14:00 – 14:30 Agilně řízený projekt v podmínkách veřejné správy (M. Marčan – MPO, P. Faber – Unicorn)
• 14:30 – 15:00 Panelová diskuse

ZÁPIS ZE SEMINÁŘE

Jakub Tesař představil účastníkům historii a základní informace o agilním řízení – například zmínil agilní manifesto (spokojený zaměstnanec, skvělý produkt, šťastný zákazník, reakce na změnu). Upozornil ale také rizika: feasibility, viability, desirability, adaptability. Mezi populární agilní modely například patří kanban, scrum nebo nexus. Na závěr Tesař zmínil, jak na agilitu v organizaci. Zmínil několik bodů: Zjistěte, kde jsme; Vytvořte vizi, kam se chceme posunout; Iterujte a jděte postupnými kroky; Sbírejte zpětnou vazbu; Upravte plán podle toho, co jste se naučili; Opakujte. Plánovat se musí u firmy, výrobku, ale také i například u vývoje České republiky.

Následně převzali slovo zástupci Vodafone: Tomáš Hanka, Martin Šimon. Ti vyzvali účastníky, aby se jich ptali na to, co je zajímá ohledně agilního řízení. Padaly například otázky, kolik je týmů řízeno agilně nebo kdy nepoužívat agile. Kromě toho zmínili, že požadavky se mohou v průběhu měnit, je nutné poslouchat tým a reagovat. Účastník reagoval na to, jak najít „cíl“ v byznysu. Přednášející říkají, že je důležité určit si prioritu (i když se špatně kvantifikuje). Vhodné je s managementem diskutovat a určit důležitost jednotlivých cílů. Agilně nedoporučují řešit legislativní požadavky (vhodnější je waterfall) nebo ho zavést, v okamžiku, kdy nejsou určeny principy nebo mindset lidí není připraven na použití agile. Další dotaz se týkal procenta kapacity pro business rozvoj – ve Vodafone se jedná o třetinu zaměstnanců, kteří jsou na rozvoj. Záleží ale na plnění projektu i kapacitě.

Následně převzal slovo zástupce MPO Miloslav Marčan a Václv Caisl z Unicorn Systems, kteří promluvili na téma Agile ve státní správě. Za agilní přístup označují interakci mezi jednotlivci, které je důležitější než procesy a nástroje, fungující software, který má větší dopad než kompletní dokumentace, spolupráce se zákazníkem (který je důležitější než vyjednávání kontraktu) a reakce na změny. Z pohledu dodavatele Caisl uvádí několik výhod: lepší poznání zákazníka a jeho potřeb, vztahy se zákazníkem, nižší rizika, dlouhodobá spolupráce, vyšší nároky na tým a jeho řízení, lepší produkt. Následně zmínil také výhody z pohledu zákazníka, které se podobají předchozím výhodám.

 Marčan uvedl, že tradiční způsob řízení je překonaný, i když ve státní správě ještě někde přetrvává. V České republice se agilitou zabývá ve veřejné správy například Česko.Digital. Jeho zaměstnanci přeložili text z prostředí americké veřejné správy. V ČR je ale těžké realizované z důvodu zákona o zadávání veřejných zakázek. Následně byl představen projekt PIS a „ošetřovné“ pro OSVČ, které bylo reakcí na uzavření škol v souvislosti s pandemií – projekt představil Petr Faber. V online-systému bylo možné podat žádost za pomoci datové schránky, e-mailu nebo pošty. Státní správa je legislativně omezena, proto agilní řešení nelze uplatnit na všechny projekty.

 Na závěr probíhala diskuze na položené otázky v chatu napříč všemi diskutujícími.